on je kocouří oko, on je měsíc

To se nemá jen tak samo sebou. Světlo není pro srandu králíkům. Velká ohnivá věc svítí na nás a dívá se, jak jí svítíme nazpátek.

Je to jasná řeč. Je to pokec.

A zrovna dneska, ač v noci, jsem přesvědčený, že po nás pokřikuje něco děsně požitkářského, hej ty šutre zelený, užívejme si, dokud sme mladí, ne? Rovněž by se dalo s úspěchem poznamenat, když se podíváte, že to docela slušně roztáčejí.

Obléhání veřejných míst. Flašky. A taky nás prostě chce svléct. A prohnaně. Když po mně leze mravenec, sfouknu ho, abych ho nezamáčkl. Když nás chce slunce nahé, místo aby se samo natahovalo a spálilo nás na uhel, jde na to jemněj. Vlastně jenom prostými slovy.

Ráno si vezmu zrcátko. Pošlu mu ty vzkazy nazpátek
přímo ty stejné nutkavé pobídky
nepolámu slunce rukama
nakloním si je
získám si jeho přízeň
a budu dávat pozor, co si sundá první. To totiž
není jen tak samo sebou

Reklamy

vfvg se představuje:

vFVG. Pokojný apoštol relativity. Diskordiánský světec nižšího řádu. Podavač bílého květu
Příspěvek byl publikován v rubrice Res hortensis, Všechno, Řečené sítě se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s