Byla jednou jedna žárovka

Nedá se svítit, základem všeho je dialog. Kdyby bylo jen jedno, nikdy by nic nebylo. Bylo by to jedno.

1) „V dnešní době, kdy kolem sebe známe ohromné rozměry, síly, které se střetávají ve hvězdách a světlech a ještě víc tmě, v době, kdy známe podobu skládačky do titěrných rozměrů, kde málem vidíme vidění samé, je přece bláhové zabývat se každodenními lidskými záležitostmi, lpět na možnostech své osůbky, stavět si v dechberoucí bouři bábovičky…“

2) „V dnešní době, kdy nás ty velké věci tolik přesahují, až nám zcela mizejí ze zorného pole, kdy nám všechny mezinárody přerůstají přes hlavu a sápou se jen do peněženky, je skutečné jedině to, co zažíváme sami a s druhými, je skutečné jen soukromé, všední, cítěné, prožité…“

: Tyto dva protiklady jsou dokonale slučitelné.

*

– – Na globalizované Zemi lze emigrovat pouze do vnitřního světa. – –

Našel jsem pod lavicí přilepenou cedulku „Ni“ — můžou za to rytíři?

Advertisements

vfvg se představuje:

vFVG. Pokojný apoštol relativity. Diskordiánský světec nižšího řádu. Podavač bílého květu
Příspěvek byl publikován v rubrice Všechno se štítky , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s